První duben je znám jako den vtípků a legrácek. Ale nejen to. Už od roku 1906 je také Mezinárodním dnem ptactva. V tomto roce byla podepsána Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva a Česká republika k ní přistoupila právě před sto lety, v roce 1924. Ale už dříve, od roku 1900, se u nás 1. dubna slavil tzv. Den ptáků s programy pro školy.

Není nic lepšího než oslavit Den ptactva výletem nebo vycházkou do přírody spojenou s pozorováním ptáků. Háje, lesíky i parky jsou plné ptačího zpěvu. Někteří ptáci už zahnízdili, jiní k nám přilétají z dalekých krajů. Nemají to jednoduché. Mnozí musí urazit tisíce kilometrů, než se k nám dostanou. Rekordmanem je rybák dlouhoocasý, který urazí až 40 000 km, než dorazí domů na své hnízdiště z místa, kde přezimoval. Není proto divu, že tažné ptáky čeká na jejich cestě nemálo nebezpečí: Únava z cesty, znečištěná voda nebo vzduch, prudký vítr, bouřky, rychlé změny počasí, a také dráty elektrického vedení, skleněné plochy, jako jsou okna nebo skleníky, ale i lovci – nejenom lidé, i predátoři, jako třeba sovy nebo kočky. Když konečně přiletí domů, zjistí, že je to tam jiné, než čekali. Vlaštovky a rorýsi najdou domy, kde měli dříve hnízda, opravené a upravené tak, aby je svým hnízděním „neničili“. Čápi bílí zase přicházejí o „své“ komíny a čápi černí o staré stromy v lese, kde pravidelně hnízdili.

A tak nás Den ptactva má upozornit na to, že ptáci potřebují naši podporu a ochranu. To nejmenší, co pro ně můžeme udělat, je najít k nim vztah a vést děti k tomu, aby si je taky zamilovaly a chránily je. Ze strany nás dospělých je také ohleduplné neprovádět rekonstrukce domů v době, kdy tady někteří z ptáků hnízdí, označit velké skleněné plochy, aby do nich letící ptáci nenarazili, vyrobit pro ptáky pítka, omezit zahradní chemii a připravit pestré prostředí, kde zpěvní ptáci najdou dostatek potravy a když ptáci vyvádějí svá mláďata, tak je chránit před kočkami.

Příležitost poznávat a chránit rozmanité druhy ptactva nám každoročně dává vyhlašování ptáka roku. V letošním roce je to rehek domácí, tzv. kominíček, malý ptáček, který se živí v době hnízdění drobným hmyzem, později bobulemi, a mívá často hnízda ve zdech stodol nebo starých stavení.

Jak rehka poznáme? Podle nápadného červeně oranžového zbarvení pod ocáskem.

Že není jednoduché ptáky v přírodě rozpoznat? Máte pravdu, a tak mám pro vás k Mezinárodnímu dni ptactva jeden tip: Navštivte s dětmi historickou výstavní budovu Slezského zemského muzea v Opavě. Je tam nádherná sbírka vycpaných ptáků spojená s nahrávkami jejich hlasů. Díky nim se můžete naučit naše ptáky rozpoznávat. Až je pak potkáte v přírodě,  budou vám už důvěrně známí.