Viděli jste ji? Polární záře je jedním z nesmírně zajímavých a vzácných přírodních jevů. Podle názvu je všem jasné, že se vyskytuje hlavně v polárních oblastech. Nemusíte ale za ní putovat světa kraj. Jsou totiž vyjímečné situace, kdy ji můžeme vidět i u nás. Takovou speciální příležitostí byla i noc z pátku 11. května na sobotu 12. května letošního roku (2024).

Na naší polokouli se polárním zářím říká Aurora Borealis, naši protinožci jí říkají Aurora Australis. Jsou to obdivuhodné tančící obrazy plné barev – zelené, růžové, modré nebo fialové.

A jak polární záře vzniká? Vytváří ji Slunce. Slunce vysílá k Zemi kromě světelných paprsků také nabité částice – hlavně elektrony. Vyvrhuje je při svých erupcích. Světlo dorazí na Zemi asi za 8 minut, ale těmhle částicím to trvá déle, zhruba dva dny.

Naše planeta je chráněna silným magnetickým polem, které slouží jako její štít. Když se tedy částice k Zemi přiblíží, nepohybují se dále přímočaře, ale kloužou podél siločar zemského magnetického pole a v atmosféře se začnou srážet s molekulami vzduchu. Proto světélkují. Podle výšky a rychlosti má polární záře různý tvar. Vypadá jako světélkující pruhy, závěsy nebo závoje a různě se mění.

Barva polární záře závisí na tom, jak vysoko nad Zemí vzniká a s jakými se tam setkává plyny. V nejvyšších polohách vzniká při srážkách s molekulami kyslíku nejprve červená, pak zelená.  Níže pak modrá, fialová a červená při kontaktu s dusíkem a při různém prolínání barev se objevuje růžová, která je velmi častá, nebo i žlutá.

Jestli se chcete dozvědět o polární záři více, najděte si informace třeba na Wikipedii, ze které jsem čerpala i já při vytváření tohoto článku.

Škoda, neměla příležitost tuhle nádheru vidět, ale možná vy ano. Když mi o tom napíšete (b.gill@seznam.cz) pošlete fotografie, ráda je tady budu s ostatními sdílet.