Jen mít oči k vidění (Jan Čarek)

Jen mít oči k vidění,

uvidět, co každý z lidí nevidí a neuvidí,

vidět, že si slunce češe zlatozlatý vlas,

vidět, že má sedmikráska vskutku sedm krás

a že voda, ať už plyne, ať si hoví v kalužině,

tak se leskne ve své kráse, že až ohni podobá se.

 

Je květen, měsíc zalitý sluncem a ozdobený květinami, a tak vám posílám pár dalších inspirací na květnové sluneční tvoření.

Popovídejte si s dětmi o Slunci a pak si s nimi zahrajte stínovou honičku. Hraje se tak, že honící nechytá děti přímo, ale usiluje o to, aby chytil jejich stín (šlápl na něj). Pro větší legraci mohou v dalším kole honit všichni všechny.

Když se děti trochu uklidní, vysvětlete jim (podle jejich úrovně) proces fotosyntézy. Tady je příklad zjednodušeného popisu:

Některé rostliny rostou na přímo na slunci, některé více ve stínu, všechny ale ke svému životu sluneční paprsky potřebují. (Poznámka: Pomineme tady parazitické a saprofytické rostliny, které případně můžete zmínit dětem později.)

Díky světlu mohou rostliny provádět speciální proces, kterému říkáme fotosyntéza. Svými zelenými listy zachycují sluneční paprsky a oxid uhličitý, plyn, který my vydechujeme. Svými kořeny rostliny sají vodu. Tyhle tři součásti – voda, oxid uhličitý a světlo – potřebují rostliny pro výrobu sladké glukózy, kterou využijí k růstu, vytváření květů a plodů se semeny. Přitom uvolňují do vzduchu kyslík, který dýcháme my.

Když je tma a rostlina nemá k dispozici sluneční paprsky, kyslík nevytváří. To si můžete s dětmi ověřit. Jak? Zkuste jednoduchý pokus.

Utrhněte dva velké listy ze stromu a každý z nich ponořte do jedné skleněné misky s vodou. Jednu misku nechejte ve tmě, druhou dejte na několik hodin na slunečné místo a uvidíte, co se stane. Na listu v misce vystavené slunečním paprskům se po několika hodinách objeví bublinky. Nechte děti hádat, jaké bublinky list vytvořil. Pokud řeknou, že to jsou bublinky kyslíku, hádaly správně. Tyhle kyslíkové bublinky jsou důkaz fotosyntézy, která v listu díky slunečním paprskům proběhla. List, který zůstal ve tmě, bublinkami pokrytý nebude.  

Slunce pomáhá rostlinám růst a vytvářet kyslík, který potřebujeme k dýchání.

Při vycházce pozorujte s dětmi, jak jsou listy na stonku rostliny umístěny. Bývá to různými způsoby, ale vždycky tak, aby si navzájem nestínily a dopadalo na ně co nejvíce světla. Prohlédněte si také, jak jsou rozprostřeny listy v koruně stromů. 

Každá rostlinka se snaží nachytat sluneční paprsky, které potřebuje. To může dětem ukázat další pokus. Zasaďte si s nimi do dvou kelímků semínka slunečnice. Když vyraší, jeden kelímek dejte na světlo a druhý zastiňte papírovým kornoutem, do kterého uděláte zboku dírku. Po čase obě rostliny porovnejte.

Vyzkoušeli jste si s dětmi některý z těchto pokusů? Jak to dopadlo? Vydařilo se? Jestli chcete, pošlete nám fotografie mailem na adresu b.gill@seznam.cz . Můžeme je pak i s vaším případným povídáním zveřejnit pro inspiraci ostatním.