Je květen, měsíc plný zázraků. Rozvíjející se květy, bzučení včel, třepotající se motýli… a tak s vnuky podnikáme výpravy, při kterých tohle všechno pozorujeme. A ještě více, třeba:

  • Včelku obalenou pylem.
  • Čmeláka zabořeného v květu vajgélie tak, že mu kouká jenom zadeček. Hoduje tam tak náruživě, že si vás ani nevšímne.
  • Rozkvetlou louku plnou kopretin, kohoutků a vysoké trávy, se kterou si pohrává větřík.
  • Kulatící se třešně, které jsou po každém dešti větší a větší a slibují sladkou mňamku.
  • Divoké husy v parku chránící malinká načechraná housátka.

Dny se prodlužují a slunce více září, a tak mohou být květnové aktivity spojeny právě s ním a s květy.

Co tak si připravit pár sazeniček květin, připravit záhon nebo květináče a udělat si květinové sluneční hodiny? Jejich výroba může být skvělou příležitostí, kdy si můžeme s dětmi povídat o květinách, o Slunci, jak ho vidíme pohybovat se na obloze, a o čase.

Sluneční hodiny můžete s dětmi vyrobit různé: přenosné, nástěnné, nakreslené na zemi nebo vytvořené právě z květin. Jak? Doprostřed záhonu umístěte tyčku, ke které můžete zasadit nějakou popínavou letničku, třeba povíjnici nebo „černookou Zuzanu“. Pozorujte, kam dopadá konec stínu v každou celou hodinu, a tam zasaďte nižší letničky a označte je číslem, třeba složeným z kamínků. Pokud se budou děti o rostliny dobře starat, mohou jim až do podzimu ukazovat, kolik je právě hodin. Čím bude tyčka uprostřed s popínavou rostlinou vyšší, tím mohou být hodiny větší a také přesnější.

Pokud si takové hodiny vytvořit nemůžete, udělejte si s dětmi alespoň přenosné papírové sluneční hodiny. Vytvoříte je tak, že doprostřed kruhu papíru nebo třeba papírového talíře, upevníte papírové brčko a hodiny vezmete za slunečného dne ven. Položte je do vodorovné polohy, a co hodinu zakreslete stín brčka, podle toho, jak se mění poloha Slunce na obloze tak, jak se Země otáčí podle své osy. Nezapomeňte připsat ke stínu hodinu a také si s dětmi popovídejte o změnách letního a letního času. Potom můžete ke každé hodině květinu domalovat. Podle kompasu zaznačte orientaci sever –  jih, abyste mohli hodiny použít i na dalších místech.

Sluneční hodiny můžete s dětmi udělat i nastálo na zemi nebo na stěně. A jestli ve vašem okolí už nějaké sluneční hodiny jsou (na zámku nebo třeba na radnici), zajděte se k nim podívat a vysvětlete dětem, že ukazují o hodinu více, protože byl zavedený letní čas.

Všimli jste si, že přibližný čas v přírodě můžete určit také podle rozvíjení a zavírání některých květů?

Najděte si ve svém okolí květy, které se na noc zavírají a ve dni, kdy je předpovězeno slunečné počasí bez dešťových přeháněk si udělejte vlastní pozorování a zapište si časy rozvíjení a zavírání květů. Potom se ještě dalším pozorováním ujistěte, že je to opravdu tak a tyhle přírodní hodiny vám mohou pomoci přibližně se orientovat v čase. To co je ale důležitější, povedou děti k pozorování a lepšímu poznání přírody.

Při pozorování se můžete zaměřit třeba na tyhle květiny:

Pampeliška (smetanka lékařská). Otevírá se zpravidla mezi 6. a 7. hodinou, zavírá se docela pozdě, až kolem 18. – 19. hodiny.

Svlačec obecný. Otevírá se stejně jako pampeliška, ale zavírá se už kolem 14. a 15. hodiny.

Kopretina bílá. Otevírá se ráno kolem 7. hodiny, zavírá odpoledne kolem 16. a 17. hodiny.

Měsíček lékařský. Otevírá se ráno až kolem 10. hodiny a zavírá odpoledne kolem 16. hodiny.

Kdy rozkvétají květy divizny velkokvěté a kdy květy pupalky?

Při pozorování květin si všimněte i jejich opylovačů a nezapomeňte, že 20. května se každoročně slaví Světový den včel.

Můžete si s dětmi zavést pozorovací deník a pak třeba můžete skutečné nástěnné hodiny vyzdobit obrázky květů, jejichž otevření nebo zavření na konkrétní hodinu připadne.

Jestli se vám něco z toho podaří realizovat, pošlete, prosím, fotografie pro inspiraci ostatním.