Vrby se nám zelenají, na dvě strany prokvétají, radujme se, veselme se.

Žežulička v háji zpívá, sedmihlásek se ozývá, radujme se, veselme se.

Byla zima mezi náma a teď už je za horama, radujme se, veselme se.

Kukačku jsme sice ještě neslyšeli, vrby se taky ještě nezelenají, ale jaro je tady! Astronomické jaro totiž začalo letos už 20. března, přesně v 10:01 hodin.

Co je to astronomické jaro? Astronomické jaro začíná, když se slunce ocitne přesně nad rovníkem a vstoupí do znamení Berana. Jarní rovnodennost je pak čas, kdy den a noc trvají stejně dlouho: přesně dvanáct hodin. Od této chvíle se noci zkracují a dny prodlužují až do prvního letního dne, do letního slunovratu, kdy bude den dvakrát delší než noc. Jak bude dlouhý den a jak bude dlouhá noc? To už je matematická hádanka pro vás.

Přemýšlíte nad tím, proč je první jarní den 20. března, když jsme se my starší ve škole učili, že jaro začíná až 21. března? Jak to tedy je? Bylo to špatně?

Ne, nebylo. Opravdu jaro před pár lety začínalo 21. března. Proč se to tedy změnilo? Tady je vysvětlení:

Kalendářní rok má obvykle 365 dní, jenže skutečná doba, za kterou Země oběhne Slunce je 365 dní a k tomu skoro šest hodin (365,24219 dní). Tento rozdíl způsobí, že se datum jarní rovnodennosti, to je okamžik, kdy začíná astronomické jaro, každý rok mírně posouvá. I když se přestupné roky snaží rozdíl vyrovnat, přesto drobné odchylky zůstávají, a od roku 2048 bude jarní rovnodennost připadat dokonce už na 19. března.

Protože se ale náš kalendář snaží udržet se slunečními cykly krok, časem se zase první jarní den vrátí zpět na 21. března, jenže v tomto století to už nebude. Ale co na tom, ono je to docela jedno. Důležité je, abychom měli z přicházející jara radost.

Doufám tedy, že jste si ten dnešní první jarní naplněný slunečními paprsky, ptačím zpěvem a vůněmi také náramně užili.