Stále více lidí tráví Vánoce a Silvestra v tropických krajích. Já osobně tam jezdívám spíše za lidmi – za přáteli a za dětmi. Příroda, a zvláště tropické ovoce, jsou k tomu milým bonusem.

Představte si třeba takové farmářské trhy ve městě Moshi na úpatí nejvyšší africké hory. Je prosinec, a protože jsme pod rovníkem, je tady krásně teplo. Prostě léto. Všude se to hemží lidmi a na kraji cest jsou vyrovnány banány, manga, ananasy a další dobroty. Banánů tady mají několik odrůd – některé jsou škrobové, určené k vaření, smažení a pečení, jiné se jí jako ovoce stejně jako u nás. Na svazích Kilimandžára se pěstují malé žluté sladké banánky s tenkou slupkou, na Zanzibaru zase banány červené nebo oranžové.

Také mango je tady v mnoha odrůdách – největší se jmenuje dodo a nejmenší a nejsladší, které se ze slupky vycucává, se jmenuje nyonyo (ňoňo) a neřeknu vám, co to znamená. Zajeďte se zeptat místních. Jak? Jednoduše. V dětském domově v blízkém Kahe mají otevřenou náruč pro všechny dobrovolníky, kteří chtějí místní děti něco nového naučit.

A když se vrátím k ovoci, tak největšími kousky jsou jackfruity – tohle ovoce dosahuje velikosti velkého kbelíku a může vážit i několik desítek kilogramů. Roste na stromech, tak až budete v Tanzánii, dejte pozor, kam si sedáte, bylo by nemilé, kdyby vám spadlo na hlavu.

Výborná je i papája s jemnou chutí a v salátech je dobrá třeba s ananasem. Ten na rozdíl od papáji a jackfruitu na stromech neroste, jak se někteří lidé chybně domnívají. A ananasy jsou tady nesmírně voňavé a sladké. Takové chuti ty v našich supermarketech žel dosáhnout nemohou, ale i tak si během svátků zajděte do některého ze supermarketů na exkurzi. Nejlépe i s vašimi dětmi. Najdete tam mnoho různých druhů tropického ovoce, které jindy je těžko uvidíte.

Je to skvělá příležitost naučit se něco nového a ochutat nové lahodné chutě. A pak napište, co vám nejvíc chutnalo.