Osmý prázdninový superčtvrtek

Jak rychle ten prázdninový čas ubíhá! Je za námi i další táborový superčtvrtek, v pořadí už osmý. Byl ve znamení hledání pokladu a opravdu se vyvedl.

S dětmi jsme se setkali jako obvykle před kempem Červenka, kam přijely se svým doprovodem z Uhelné, Bernartic i Javorníka.

Sluníčko se sice schovávalo za mraky, ale to nikomu nevadilo. Hned ráno jsme se všichni rozehřáli písničkami a hrou na postřeh. Pak kolega Karel dětem vysvětlil, jak bude hledání pokladu probíhat.

Děti se rozdělily na tři týmy po deseti a každý tým doprovázela jedna z kolegyň. Ostatní pracovníci byli na stanovištích, která děti hledaly podle mapy. Po splnění každého z úkolů dostaly děti obálku, kde bylo zašifrované slovo. Věděly, že když se jim podaří všechna slova získat, rozluštit a správně je seřadit, dovede je zpráva až k pokladu. Daly tedy hlavy dohromady, aby našly všechna stanoviště a pustily se do plnění nelehkých úkolů.

U tety Zuzky měly děti za úkol naplnit sklenici vodou, kterou přinášely ve svých dlaních. S kolegou Karlem si děti měřily své síly při přetahování lanem, teta Věrka asistovala u překážkové dráhy, Barča nechala děti hledat na stromě v lužním lese v Komáří dolině balónek naplněný vodou, který měly za úkol propíchnout, a já jsem dětem také nedala obálku s tajemným slovem jen tak zadarmo. Musely se naučit a samy bezchybně zazpívat písničku s ukazováním. Děti byly moc šikovné, i tento úkol úspěšně splnily.

A to nebylo všechno, ještě měly najít a doplnit názvy živočichů a splnit další úkoly na stanovištích, kde je žádný dospělák nečekal.

Jedním z posledních úkolů pak bylo stanoviště tety Pavly, na kterém nedostaly žádnou obálku, ale zašifrované slovo vedoucí k pokladu musely děti vylovit z bazénu. Proč to nebyl úkol jednoduchý? Protože tam byla v nepromokavých sáčcích schována spousta lístečků, ale jen na jednom bylo napsané to správné slovo.

Když děti navštívily všechna stanoviště a splnily všechny úkoly, musely zašifrovaná slova vyluštit, poskládat je do věty a hurá pro poklad. Vypadalo to jednoduše. Indicie vedly k rybníčku, ale žádný poklad u rybníčku nebyl vidět. Děti se nenechaly odradit a přece jenom ho našly. Byl pod molem a jeho nález ohlásily vítězným pokřikem.

Svůj poklad získala všechna družstva. Největší balík s dárečky a sladkostmi si odnesl tým Hawk, o druhý poklad se podělily děti z týmu Crips, třetí místo a svou odměnu dostal tým s názvem Delfíni.

Dětem při hře pořádně vyhládlo, a tak, než se pustily do sladkostí z pokladu, bylo třeba, aby se pořádně najedly. Dostaly párek v rohlíku, výbornou buchtu a limonádu, osvěžily se melounem a po úklidu také vodními hrátkami v bazénu a brouzdališti, kde si užívaly procházení se ve vodě s oblázky.

Nakonec děti čekalo rozdělení pokladu a vyhodnocení celého dne. Děti se shodly na tom, že to byl príma den. I mně se moc líbil. Kolega Karel ho skvěle připravil, spolu s kolegyní Pavlou nachystali lákavé odměny, děti byly ukázněné, dodržovaly pravidla hry a pomáhaly si.

Příští čtvrtek bude poslední prázdninový. Děti se už moc těší na výlet na Boží horu. Skoda, že nemohu jet s nimi.