Co myslíte, co je srdcem každé zahrady?

Hádejte, můžete třikrát!

„Jsou to včelí úly a jejich obyvatelé a k tomu čmeláci, motýli a ostatní hmyz?“ – To všechno je moc důležité, ale je ještě něco mnohem důležitějšího, bez čeho by neměly včelky co jíst.

„Jsou srdcem zahrady květiny, které na zahradě rozkvetly a dávají hmyzu potravu?“ – Květy jsou krásné a voňavé, zahradu si bez nich nedovedeme představit, ale srdcem zahrady je přece jenom ještě něco jiného, ještě něco důležitějšího.

„Jsou to tedy záhony, ze kterých květiny vyrůstají?“ –  Ještě to není správná odpověď, ale už jste blízko. Přihořívá, přihořívá….

Věřte nebo nevěřte, srdcem každé zahrady je kompost. V kompostu totiž vzniká humus z bioodpadu, který by jinak zbytečně skončil na skládce, a tento humus je výživou pro naše rostliny – ovocné stromy, zeleninu i okrasné květiny.

Humus přidáváme při podzimním rytí na záhony, ke stromkům a také ho využíváme při přesazování hrnkových rostlin. Na nich vidíme, že mají díky dobré výživě nejenom krásnější listy a květy, ale jsou i odolnější vůči škůdcům.  

A co to vlastně humus je? Humus je ta nejúrodnější část půdy. Vzniká pomalým rozkladem hlavně zbytků rostlin. Pro tenhle proces jsou důležité půdní bakterie a také žížaly a různé larvy. Ze sta kilogramů bioodpadu vznikne asi 40 kg humusu.1

Co do kompostu patří a co ne? Zkuste znovu hádat:

Posečená tráva? Psí výkaly? Skořápky od vajec? Plata od vajec? Potištěný papír? Umělohmotné kelímky? Zemina ze starších záhonů nebo loňských truhlíků? Slupky ze zeleniny? Shnilá jablka? Střepy? Větve ze stromů?

Tak jak jste hádali? Se střepy, umělou hmotou a potištěným papírem je to asi jasné, že? V žádném případě do kompostu nepatří. A ostatní věci ano? Ne tak jistě. Ovoce a zeleninu, které jsou napadené nějakou chorobou, do kompostu nedávejte, ani výkaly masožravců (pes, kočka). Naopak je dobré přidat občas trus býložravců (kráva, koza, kůň) a odpad z ovoce a zeleniny ze záhonů nebo z kuchyně.

Když dáváme do kompostu posečenou trávu, promícháme ji s dalším odpadem a také se starou zeminou, aby se pěkně rozkládala a nezačala kvasit. Přidat do kompostu můžeme i větvičky z letního prostříhávání stromů a keřů. Ty silnější je třeba rozdrtit.

Stejně tak je dobré rozdrtit i listí některých stromů, to které tleje pomaleji. Jinak listí je pro vytváření kompostu naprosto skvělé.

Tak teď už víte, že kompost není jen obyčejná hromada odpadků, ale kompostování je promyšlený proces. Založení i udržování kompostu je docela věda. Ale nebojte se toho. Nejdůležitější je vždycky začít. Postupem času se všichni učíme a zdokonalujeme. Kompost nám může přinášet stále větší užitek.

  • Úrodná půda je naším nesmírným bohatstvím

Použité informace a foto: https://permakultura2.webnode.cz/puda/humus/; foto stock.adobe.com a vlastní